Pravdou je, že čím dál častěji posunují firmy večírky na listopad či leden ve snaze vyhnout se prosincovému shonu, nicméně zarytost, s níž sedánek prostě musí být, zdá se až rituální. A tak jsme se mrkli, odkud ten pohanský obyčej pochází.
Podle všeho vánoční večírky, jak je známe dnes, mají nepřekvapivě kořeny v širších tradicích vánočních oslav. Už od středověku byly Vánoce v Evropě nejen duchovními svátky, ale i časem hojnosti, veselí a společenských setkání. Lidé se scházeli u bohatšího jídla a pití, pořádaly se koledy i hostiny. S průmyslovou revolucí a růstem měst začaly vznikat i první firemní oslavy. Podnikatelé a továrníci nezřídka pořádali hostiny pro své zaměstnance, často spojené s malými dárky nebo benefity. Šlo o gesto vděčnosti, ale také o posílení loajality. Inu, chléb a hry, to věděli už staří Římané.
Po první i druhé světové válce se v západní Evropě a v USA začaly pevně ustalovat firemní vánoční oslavy. Šlo o společenskou událost, kdy vedení firmy poděkovalo zaměstnancům a nabídlo jim možnost setkat se mimo pracovní prostředí. Do českého rybníčku se tahle moderní forma večírku dostala hlavně v 90. letech po otevření trhu a převzetí západních manažerských zvyklostí, a firemní večírky se staly nedílnou součástí prosincového kalendáře. Ne, že by socialistické podniky neuměly zapařit, jen se to jaksi zvrhávalo v pijatiky vyhrazené mužskému pohlaví. V současnosti už hezky rovnoprávně nasávají všichni. Ale pozor! Blýská se na lepší časy, novým trendem jsou večírky bez alkoholu (a jiných drog), kde se servírují nealko nápoje a trendy mocktaily.
A tak hlavní cenu poroty za nejprogresivnější trend vyhrává…mocktail v lednu!
Prozkoumejte letošní tipy na prostory pro vánoční večírky